Ozón – pochází z řeckého slova οζω, ozó, – znamená voním – je forma tří atomového kyslíku (O3) při vyšších koncentracích lehce namodralý plyn těžší než vzduch. Přezdívá se mu také „aktivní kyslík„. 

Vzhledem k nahromaděné energii je molekula ozonu velmi nestabilní a po krátké době se zpět samovolně rozpadá na kyslík (O2).Při teplotě 20 °C, tlaku 101.3 kPa je poločas rozpadu 45 minut. Při teplotě 30 °C a stejném tlaku je poločas rozpadu jen 20 minut.V přírodě vzniká působením slunečního záření na vzduch (například vysoko v horách), nebo při bouřce působením vysokého napětí.

Prvek v přírodě hojně používaný otestovaný tisíce, milióny let. Není jen v atmosféře v cca 30- 50 km nad zemí, ale také v našem těle, kde ho vyrábí bílé krvinky. Ozon působí 3000x rychleji než chlór, 2500x než chlornan (OCL) a 5000x než chloramin (NH2CL) a je však mnohem bezpečnější. 

Není znám žádný virus, bakterie, plísně a houby, které by odolaly ozonu. Ozón chrání i léčí, proto je používán se v medicíně. Jak působí? Proniká ochrannou strukturu bakterií, virů a dalších mikroorganismů,čímž dochází narušení metabolismu buněk a následně k jejich zničení.